Language Lit vs LingQ

To je ten největší rozdíl. V LingQ klepneš na slovo a dostaneš slovníková hesla plus nápovědy, které uložili ostatní studující. Je to rychlé a u jednotlivých slov to svou práci zvládne.

V Language Lit klepneš na slovo nebo na celou frázi a dostaneš překlad napsaný přesně pro tuhle větu. Idiom zůstane idiomem, místo aby se změnil v nesmyslnou změť slov. Slovo se třemi možnými významy se vrátí v tom jediném, který tahle věta doopravdy potřebuje. Nemusíš pročítat seznam definic a hádat, která sedí.

A když chceš jít do hloubky, je to hned tady, po stejném klepnutí. Dostaneš alternativní překlady, rozbor gramatiky a vysvětlení, proč věta funguje tak, jak funguje, příklady slova v jiných kontextech a názornou obrázkovou pomůcku, kterou ti AI nakreslí na počkání, aby ti slovo utkvělo.

Obě aplikace ti při čtení označují slova. Rozdíl je v tom, co to označování řídí. V LingQ si status slova nastavíš sám: nové, učím se, nebo známé, a barvy jdou podle toho, co jsi zadal.

Language Lit to vyřeší za tebe. Model strojového učení sleduje, jak ti jdou opakování, a předpovídá, slovo po slovu, jak pravděpodobně si každé z nich právě teď pamatuješ. Zvýraznění jde podle téhle předpovědi, ne podle štítku, který jsi nastavil. Slovo, které se chystáš zapomenout, se rozsvítí, a jak tvá paměť sílí, zvýraznění bledne, až úplně zmizí. Stránka ti ukazuje tvou skutečnou paměť, naživo.

A právě tohle ti šetří čas. Když si sedneš procvičovat, dostaneš slova, která jsi doopravdy začal zapomínat, chycená těsně před tím, než ti utečou, a žádné z těch, která už umíš nazpaměť. Pro fanoušky rozloženého opakování: tohle je opravdový FSRS, nejmodernější plánovací algoritmus, s logy opakování na důkaz.

LingQ místo toho plánuje opakování po pevném žebříčku. Slovo stoupá po předem daných intervalech, jak ho dáváš správně: den, pak tři dny, týden, dva týdny, měsíc, a ty stupně jsou pro každé slovo stejné. Nepředpovídá, jak dobře dané slovo znáš, takže ta, která umíš dobře, se vracejí ve stejném rytmu jako ta, která potichu ztrácíš.

Vlastní obsah si přineseš do obou. V Language Lit vložíš video z YouTube a čteš spolu s ozvučením, hodíš tam zpravodajský článek, EPUB, PDF (i naskenované, spustí se OCR) nebo jakoukoli webovou stránku.

A taky nezačínáš u prázdné police. Sdílení je velká část aplikace: můžeš číst lekce, které ostatní studující zveřejnili, a vlastní publikovat pro komunitu. K tomu je tu bezplatná knihovna víc než 40 000 klasických knih z Project Gutenberg, v každém jazyce, který aplikace podporuje. LingQ má větší katalog odstupňovaných lekcí dělaných pro studující, budovaný roky, a jestli je pro tebe taková knihovna s úrovněmi nejdůležitější, je to férový důvod zvolit ho.

Čtení je jenom půlka. Language Lit ti přečte každou lekci nahlas hlasy, které opravdu zní jako člověk, ne robotickou syntézou řeči, kterou po minutě přestaneš vnímat. V LingQ jsou realistické hlasy zamčené ve vyšším tarifu Plus.

A lekce nemusí být zeď textu. Můžeš přidat, kolik obrázků chceš, aby příběh ožil, nebo si nechat od AI vygenerovat celou ilustrovanou lekci. V příběhu, který si dokážeš představit, se zůstává líp.

Celá aplikace je přeložená do všech svých 33 jazyků a každý kontextový překlad se vrací v jazyce, kterým mluvíš. Takže pokud tvůj první jazyk není angličtina, čteš, učíš se a opakuješ celé ve vlastním jazyce, místo abys všechno hnal přes angličtinu, jak to od tebe spousta nástrojů potichu čeká.

Zní to jako maličkost, dokud to není tvoje každodenní zkušenost. Menu, poznámky ke gramatice, vysvětlení i překlady přicházejí v jazyce, ve kterém doopravdy myslíš. Pro lidi, kteří nejsou rodilí mluvčí angličtiny, je právě tohle často celý důvod, proč u nástroje zůstanou.